Pálení čarodejnic

 30. duben - Večer kouzel a spálených buřtů

  "Pálení čarodějnic," ale i Beltaine nebo Filipojakubská a Valpuržina noc - všechny tyto názvy použijeme v předvečer 30. dubna a 1. května správně. Jak je to možné? Nikdo neví, odkud svátek přišel. Už je to strašně dávno. Tak dávno, že důvod vzniku může být  historický, ale také pohádkový - plný druidů, víl a tajemných sil. Můžeme dokonce putovat tisíce let do minulosti a možná ještě dál. Jste připraveni na dobrodružství?

 Kde se vzali, tu se vzali - Keltové

  Kolem 6. st. př. n. l. přišli do českých zemí Keltové. Nejspíš. Podle některých historiků tu možná byli ještě dřív. Přinesli s sebou mnoho tradic. Některé se mísily s tradicemi domorodců, jiné přijímaly vlivy od Germánů i dotíravých Římanů. A některé všechno dohromady. Jedním z nejdůležitějších keltských svátků byl Beltaine - oslava zářivých a vroucích ohňů, které nadobro zahnaly zimu a připravily zemi na světlou část roku. 

 Štastný a veselý Beltaine!

  Říká se, že byl tento svátek zasvěcen keltskému bohu Belonesovi. Druidové mezi velkými vatrami proháněli dobytek a věřili, že jej oheň zbaví všech nemocí a bolestí z minulého roku. Byla to noc dovádivé zábavy, blahobytu a lásky. Chcete uzavřít sňatek "na zkoušku?" Tento večer můžete. A děti počaté na Beltaine jsou prý nejšťastnější!

 Bylinky, kočky a špičatý klobouk

  Za nejznámější patronku čarodějek považujeme saskou bohyni Valpurgu. Nejznámější patrně proto, že splynula s křesťankou sv. Valpurgií. Svatá Valpurgie statečně bojuje se zlem a temnými silami.  Nakonec tedy černokněžnice nechrání, ale urputně se staví proti nim!  Kde je pravda? Kdo ví. Mýty a pohádky odjakživa žijí svým vlastním dobrodružným životem.

Klpobouky, košťata a černé kočky jsou dnes od poslední dubnové noci neoddělitelné. Inspirovaly je totiž tradice, které čarodějkám trošku křivdí. Taková čarodějnice mohla být ve skutečnosti vzdělaná bylinkářka. Rozhodně ne nutně zlomyslná a ošklivá babizna! V některých jazycích výraz dokonce znamená "moudrá žena". Dnes ale čarodějky známe jako divošky, které děsí bradavicemi, skřekem a zákeřnostmi. V předvečer 1. května na strašidelných místech pořádají sabaty, kde hodují, zlomyslně se radují a tancují - ale pozor! Tančí pozpátku!

  Děti našich praprababiček zbožňovaly tradice jarního reje čarodějnic, které se dodnes - kupodivu! - příliš nezměnily. Pálíte za městem ve velkém ohni slaměnou babiznu? Převlékáte se do co nejšílenějších čarodějnických kostýmů?  Zpíváte u ohně a opékáte dobroty? Bavíte se legracemi staršími než stovky - možná tisíce - let.

   Víte, kde se scházely čarodějnice v Čechách? V Jeseníkách si dejte pozor na Petrovy kameny, v Brdech potom na horu Plešivec! Čarodějnickými reji jsou proslulé i celé Beskydy.

 3 způsoby, jak naštvat zlou čarodějnici

 1. Na návsích se práskalo biči a střílelo z pušek. I dnes tak dáte jasně najevo: Vážené zlé čarodějnice, držte se zpátky! 

  2. Pokud by se rošťandy přece jen odvážily do vesnice, doporučovalo se vykropit světnice svěcenou vodou. Božská moc je nepustila dovnitř.

  3. Neváhejte a pojistěte kouzelnou moc svěcené vody ještě vyrýpnutým drnem. Položte ho na zápraží a čekejte. Čarodějnice u vašich dveří bude muset spočítat každé stéblo! Taková práce zabere celou noc - a kouzla magického večera do rána vyprchají.